
České počasí
S01E03 - Slunce
Bez Slunce bychom tu nebyli a naše planeta, pokud by vůbec existovala, by byla jen mrtvá, zmrzlá koule. Je až neuvěřitelné, jak všechno na naší planetě podléhá Slunci. Od vzniku života, veškerých energetických zdrojů až po změnu teplot, ročních dob a ovlivňování našeho každodenního života. Sluneční energie je totiž zázračným motorem celé přírody, všech živých tvorů i rostlin a pochopitelně i počasí. Jak přesně ovlivňuje Slunce to naše, domácí české počasí? Bez Slunce by počasí prostě neexistovalo. Teplo a světlo ze Slunce udržuje vzduch v zemské atmosféře v pohybu, což přímo i nepřímo ovlivňuje výskyt větru, deště, sněhu, bouří, hromobití i mlhy a dalších jevů. Fakt, že se neustále mění pozice Země ve vztahu ke Slunci, je příčinou střídání ročních období a proměn našeho českého počasí. (Česká televize)
Viac informáciíEpizódy
Séria 1Teplo
Naměřené teploty vzduchu se na celé planetě stále zvyšují a teplo tak má dramatický dopad i na to české počasí. Teplo je přitom termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie. A počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase. Teplo je pro vývoj počasí mimořádně důležité. Dalo by se dokonce říci, že teplo je motor počasí. S teplem souvisí i sucho, které jako hydrometeorologický extrém k českému létu neodmyslitelně patří, stejně jako povodně. Na rozdíl od povodní je však sucho zákeřně plíživé. Jako první přichází sucho meteorologické, které je většinou způsobeno nedostatkem srážek. To přechází v sucho zemědělské, které se projevuje sníženou vláhou v půdě, a jestliže trvá delší dobu, začne se projevovat jako snížené stavy povrchových a podpovrchových vod – pak mluvíme o suchu hydrologickém. A pokud začne sucho negativně dopadat na společnost, hovoří se o socioekonomickém suchu. Problémem je také letní smog, což je vlastně taková poklička nad krajinou, spouští ho vysoké koncentrace přízemního ozónu za působení slunečních paprsků. Velkým rizikem je hlavně pro malé děti, lidi chronicky nemocné a seniory. Vědci nově zjistili, že letní smog má vliv na zánětlivé procesy v lidském těle. Dlouhodobě se podílí také na vzniku rakovinových nádorů. Někdy se o něm mluví jako o fotosmogu, protože vzniká v období horkého a velmi slunného počasí. Nezvyklé teplo se promítá i do ekonomiky a s ní související životní úrovně. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v letech 1980 až 2020 extrémní výkyvy počasí způsobily dvaatřiceti evropským státům ztráty 450 až 520 miliard eur (11 až 12,7 bilionu korun). (Česká televize)

Extrémy
Extrémy
Výkyvy počasí jsou stále častější. Ale proč a jak vlastně extrémní klimatické jevy vznikají? Znalci přitom říkají, že z dlouhodobého hlediska vývoje počasí na naší planetě i v České republice nejsou ničím výjimečným. Extrémní počasí nebo extrémní klimatické jevy zahrnují neočekávané, neobvyklé, drsné nebo nesezónní počasí. Často jsou extrémní jevy založeny na historii zaznamenaného počasí v dané lokalitě a jsou definovány jako počasí v nejneobvyklejších deseti procentech. Mezi hlavní typy extrémního počasí patří vlny veder, studené vlny a tropické cyklóny. Dopady extrémního počasí se projevují v rostoucích ekonomických nákladech, ztrátách na lidských životech, suchu, záplavách, sesuvech půdy a negativních změnách v ekosystémech. Existují důkazy, které naznačují, že současná změna klimatu zvyšuje periodicitu a intenzitu některých extrémních povětrnostních jevů. Současné klimatické modely ukazují, že rostoucí globální teplota zesílí extrémní jevy počasí na celém světě. Ale u nás v Čechách sledujeme počasí už mnoho let a některé extrémní jevy, které nám připadají zcela nové a překvapivé, byly ve skutečnosti v minulosti běžné. (Česká televize)

Moderní technologie
Moderní technologie
Lidé sledují počasí odedávna. A po tisíce let k tomu sloužily pouze lidské smysly. Předpověď byla životně důležitá nejen pro rozvoj zemědělství, ale zejména pro válečníky a válečné konflikty snad všech historických období. A možná i proto se v meteorologii postupně objevilo i velké množství moderních technických pomůcek s cílem získat co nejpřesnější data. Říká se třeba, že Napoleon vyhrál bitvu u Slavkova díky mlze, kterou dokázal obratně využít. Právě pro armády a vojáky obecně jsou dokonalé předpovědi mimořádně důležité. Velmi často proto právě vojáci a jejich partneři zasáhli do vývoje technologií. Je možné se o tom přesvědčit ve Vojenském historickém ústavu v Praze, kde pečují o řadu unikátní přístrojů. Moderní technologie se stále vyvíjejí, proto jsou předpovědi počasí stále přesnější. Podíváme se na řadu míst, kde se počasí zkoumá a předpovídá. (Česká televize)
O programe
Počasí je jednou z nejmocnějších sil naší planety. Naše české počasí nám v posledních letech přijde zvláštní, doslova nevyzpytatelné. Třeba místo typické ladovské zimy někdy bývá místy až 15 stupňů. V únoru zase přijdou nebývalé mrazy, na šumavské Kvildě až minus 40 stupňů! A v létě se zase objevují rekordní tepla a sucho, většinou vždycky ještě horší než vloni. Jak jsou tyto šílené změny vůbec možné? A je něco s naším počasím v nepořádku? Abychom na takové otázky dokázali odpovědět, je nutno naše počasí detailně prozkoumat. Zjistit, jak se tvoří a co ho ovlivňuje. A právě o to se v dokumentu Davida Síse snaží zvídavý moderátor Petr Hradil.
(Česká televize)